Po patnácti letech úvah a snažení se mi podařilo dokončit monografii Oskara Spielmanna, německy hovořícího Brňana s židovskými kořeny, který prožil více než tři desetiletí na severu Afriky v Alžírsku a Maroku, získal alžírskou uměleckou Grand Prix a skončil jako pied noir v jihofrancouzském Toulonu. Pro mě určitě nejdůležitější knihu, na jaké jsem kdy pracoval. Takovou, o níž jsem roky přemýšlel a snil. Knihu – artefakt. Odbornou a přitom krásnou, přívětivou designovou uměnovědnou publikaci, v níž se propojuje text a obrazový materiál, výzkum a emoce, osobní linka korespondence, tón dobové kritiky a mé úsilí toto vše zpřístupnit, vysvětlit. Je to především kulturně-historická kniha. Dostatečně uměnovědná, aby nebyla jen suše historická, dostatečně osobní, aby nemusela být jen suše uměnovědná. „Krásná“ kniha na prohlížení. A i na čtení – pro ty, kteří mají čas a chtějí číst. Je to pocta meziválečnému německému Brnu. Především však Alžírsku. Snaží se vyrovnat s kolonialismem a s odkazem alžírské školy. Živí utopickou vizi inteligentního soužití. Čechů a Němců, Francouzů a Alžířanů. Tak, jak ji cítili Emmanuel Roblès, Albert Camus, i Oskar Spielmann. Ukazuje, jak nádherný je sever Afriky, arabská kultura a jak živě tyto skutečnosti Spielmann vnímal. Otevírá fantazijní svět Oskara Spielmanna, který se nebál snít. Jít suverénně až za hranu kýče a zůstat přitom autentický, nebojácný, věřící věcem, které dělal, navzdory pochybovačům. Je to kniha, která vytáhne Oskara Spielmanna z nicoty zapomnění. Vyšla na jediné možné a nejprestižnější značce, která pro takový záměr dává smysl – v nakladatelství Arbor vitae, nejlepším nakladatelství uměnovědné literatury v České republice.

Vydávat dnes náročnou monografii málo známého umělce je sebevražda. I Spielmann ale balancoval celý život bez prostředků, na hraně bizarnosti. Pokračovat dál dopředu navzdory racionalitě dává smysl i mně. Pracuji dále na výstavách a záchraně Spielmannovy pozůstalosti. Dlouho jsem chtěl dát přes okraje listů jako protipól hřbetu nápis ‚Hovno s makem‘ (v češtině), kterým glosoval Oskar bratru Paulovi své rozpoložení, když se nedařilo. Jak by se kniha rozevírala, nápis by se rozpadal, rozplýval, mizel rozložený v jednotlivých listech. Nakonec jsem rád, že tam není. Věřím, že Spielmann byl častěji nahoře, někde v pohádce nebo přímo v baletu pouštní noci. Takového jej chci uchovat. (IH)

Knihu lze získat ve vybraných knihkupectvích nebo přímo u vydavatele.